Space pen

Kdo má děti, zná kreslený seriál o Bořku Staviteli. V jedné epizodě pan Bentley
ztratí své oblíbené pero a Bořek mu ho pomáhá hledat. Tím oblíbeným perem je
legendární Fisher Space Pen. Jediné kuličkové pero na světě, které popíše nejrůznější
materiály, a jímž si můžete dělat poznámky pod vodou, ve vakuu i ve stavu beztíže.
Není divu, že byl pan Bentley rád, když mu ho Bořek s kamarády našel...

Známé pero je opředeno řadou legend a mýtů. V USA se traduje, že jeho vývoj zaplatila NASA a původní zkušební exempláře stály sto tisíc dolarů, jiní hovoří o půl miliónu, miliónu či dokonce biliónu dolarů. Mezi lidmi také čile putuje oblíbená anekdota, jak So-věti a Američané řešili problém, čím psát ve vesmíru. Američané investovali do rozsáhlého tajného výzkumu jeden a půl milionu dolarů a vyvinuli geniální pero píšící ve stavu beztíže. Sověti se podrbali na hlavě a své kosmonauty vybavili ořezávacími tužkami. Pravda je ale někde jinde. Tohle je skutečně jen anekdota o byrokratické mašinérii přechytračené selským rozumem. Propisovací tužku nevyvinula ani NASA ani sovětský vesmírný program. Za jejím vznikem stál soukromý investor a dobrý nápad. Jen v jednom se legenda shoduje se skutečností. Vývoj Fisher Space Pen stál skutečně téměř půl druhého milionu dolarů.

Vesmírná aféra

 V šedesátých letech, době nejzběsilejšího kosmického závodění mezi USA a Sovětským svazem, posílali oba tábory podle historiků své kosmonauty do vesmíru vybavené ořezávacími tužkami. Přesto v roce 1965 objednala NASA od houstonské firmy Tycam třicet čtyři mechanických tužek pro astronauty, sto dvacet devět dolarů za kus. Když na veřejnost prosákly informace o ceně, byl z toho pořádný poprask. NASA byla nucena co nejrychleji hledat adekvátní, ale mnohem levnější, náhradu. Přesto, jak se ukázalo, nebyly ani levné ořezávací tužky správnou volbou. Křehké hroty se snadno odlamovaly a pohybujíce se v mikrogravitaci, mohly zranit astronauta nebo poškodit citlivé přístroje a vybavení na palubě. Po požáru Apolla 1 se jako další nevýhoda ukázala jejich hořlavost. Tehdy totiž NASA omezila na minimum všechny hořlavé předměty na palubě lodi. Podnikatel Paul C. Fisher vycítil příležitost. V roce 1965 patentoval pero, které psalo i vzhůru nohama, hluboko pod bodem mrazu, ve velikém horku, a také pod vodou. Ještě téhož roku nabídl pero s označením AG-7 (Anti-Gravity) Space Pen NASA. Ale představitelé vesmírné agentury váhali. Tlak veřejnosti kvůli předraženým perům z dřívějška byl velký. Po důkladném testování se NASA přesto rozhodla vybavit nabízenými propisovačkami vesmírné lety v roce 1967.