melan-cholia

Snímek Melancholia letos soutěžil na festivalu v Cannes a Kirsten Dunstová tam díky němu získala cenu pro nejlepší herečku. Dánský režisér, který rád provokuje, jím znovu stvrdil své inscenační mistrovství a schopnost přinášet pozoruhodná svědectví.
Interpretování skrze psychologii tvůrců patřilo v druhé polovině dvacátého století k oblíbené metodě čtení filmů. Jejich vnímání tak ovlivňovalo, že jsme věděli o režisérově těžkém dětství anebo si přečetli, že před natočením díla prošel partnerským rozchodem. Hodnocení filmů se pak hemžilo spekulacemi o tom, jak se do nich dané zkušenosti promítly. Takový přístup se však přežil, v prvé řadě proto, že dané rozbory zůstávají v rovině dohadů, zatímco vnímání filmů prostřednictvím jejich formální struktury je výstižnější a uspokojivější, protože se jím můžeme dobrat jasnějších výsledků. Když někdo natočí snímek o masovém vrahovi zaměřeném na ženy, znamená to, že sám nesnáší ženy? Takto zjednodušený pohled na filmy, které jsou chytré, je přinejmenším nevýstižný a vlastně i urážlivý.
Tímto obecným úvodem jsem se snažil představit režiséra, jeho? díla jsou stále vnímána skrze spekulativní průniky do jeho duše. Není jím nikdo jiný než Lars von Trier. Autor kvalitativně nesmírně vyrovnaných filmů je popisován jako muž stíhaný depresemi i stíny z mládí, které se v očích publika přetavují do jeho děl, jež jsou pak vyhroceně odmítána jako podivné výlevy (polo)šíleného umělce. Díky za každý konec světa Von Trierovy filmy vyvolávají silné reakce, ovšem nikoliv pro lacinou skandálnost, ale díky své promyšlenosti. Jsou to sofistikované pozoruhodně vystavěné příběhové konstrukce. A taková je i Melancholia. Čím vlastně von Trier tak uchvacuje? Když se ve třetím díle komedie Bláznivá střela ocitáme na (falešném) oscarovém ceremoniálu, dostávají tam ceny filmy se zápletkami typu "soužení jedné ženy po smrti její kočky odehrávající se na pozadí havárie Hindenburgu". Zesměšňování patetické závažnosti v jádru midcultových hollywoodských filmů zde má jasný terč.
Přejděte k registraci a předplatnému
Emerson Fittipaldi
In TIME
Australian Open
Jan Werich
Jean Michel Jarre
partneři
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |




















