Dandy Byron - krásný dobrodruh

Krásný Brummell, velký dandy, byl jen o deset let starší než lord George Gordon Byron (1788 - 1824). Devatenáctiletý vysokoškolský student Byron oděný do výstředního, přes ramena přehozeného šedorudého pláště, na hlavě stejně neobvyklý bílý klobouk, obdivně vzhlížel k pověstnému oknu u Whita, za nímž pravidelně sedával Brummell. K němu se upíraly oči a k němu směřovaly úsměvy krásných vznešených dam jdoucích do svatojakubského kostela. Brummell se vystavoval a nechal obdivovat, ale zachovával si chladnou netečnost. Byron ve vnitřní konfrontaci s ním silně pociťoval, že je zatím pouhým neznámým venkovským šlechticem bez zázemí a společenských styků.

Jak se stalo, že se právě z něj stal celoevropský idol? Proč se právě jeho osobnost i dílo staly mýtem romantismu? Část odpovědi hledejme už v jeho dětství. Z otcovské linie pocházel ze starého rodu Byronů (původně Burunů; psávali se i francouzsky Bironi, jako na rodovém hesle Crede Biron, Věř Bironům), který přišel do Británie s Vilémem Dobyvatelem roku 1066. Z těchto dob pocházel základ jejich rozsáhlého majetku. Po odklonu Anglie od katolictví a vzniku anglikánské církve za Jindřicha VIII., byly konfiskovány kláštery. Mezi nimi bylo i augustiniánské opatství Newstead, založené původně uprostřed slavných dubových lesů sherwoodských v nottinghamském hrabství. Ano, právě těch, kde se zdržoval Robin Hood. Král je prodal svému věrnému poddanému, „malému siru Johnu Byronovi s dlouhými vousy“. Mniši v černých kutnách prý po vynuceném odchodu místo prokleli a jako přízraky bloudívali chodbami starobylého opatství. Osudy rodu Byronů se od té doby táhla neštěstí. Předposlední vlastník, zvaný „Zlý Lord“, tam dožíval svůj pološílený osamělý život; jeho přímí potomci pomřeli. Ze synů jeho bratra žil „Bláznivý Jack“ , z jehož druhého manželství s Kateřinou Gordonovou se narodil George Gordon Byron.

Po matce byl malý lord Skot, potomek Gordonů z Ginghtu, násilnického a divokého rodu, jehož příslušníci figurují často jako krutí, cyničtí a svůdní hrdinové skotských balad, neboť jejich ruka je ovládána špatnými pudy. Měli v sobě královskou krev Stuartů, ale zabíjeli, bývali věšeni a topeni. Nepříliš pohledná, ale o to bohatší, dívka Kateřina Gordonová, se provdala za krásného divokého anglického kapitána. Skotka hrdá jako Lucifer ho milovala
tolik, až přehlédla, že si ji vzal jenom pro peníze. Přesto mu nedokázala nic odepřít. A on té šance využil beze zbytku. A tak se v pouhých třiadvaceti letech ocitla na mizině a opuštěná, jen s malým důchodem na skromné přežívání. V bezvýchodné situaci odjela s ročním chlapcem do skotského Aberdeenu. Zde ji koncem roku 1790 manžel definitivně opustil, o rok později byl mrtev. O sedm let později ho následoval i „Zlý Lord“. A desetiletý George se stal šestým lordem Byronem.