Meopta - životopis jedné firmy

V roce 1923 byl v Banské Štiavnici poprvé zaveden elektrický proud. Tou dobou nastoupil na místo profesora oboru elektřina na zdejší Vyšší škole průmyslové Dr. Alois Mazurek. Brzy začal po večerech přednášet havířům o nových motorech a jiných elektrických zařízeních. Zle se však kvůli tomu nepohodl s tamními elektrotechniky, kteří trvali na tom, že to je jejich věcí. Krátce nato si rozzlobený učitel pořídil v Praze knihu o optice od Dr. Steinheila a Dr. Voita. Od té chvíle věnoval všechen svůj čas principům výpočtů optických soustav a na práci v elektřině zanevřel. Nebýt hádky na štiavnické průmyslovce, nejspíš by v Přerově nezapočala výroba přesné optiky a jemné mechaniky a nevznikla by Meopta.

Školní dílny profesora Mazurka
Píše se rok 1927 a šestatřicetiletý Alois Mazurek přebírá oddělení jemné mechaniky na Průmyslové škole v Přerově. Krátce před tím se vrátil ze studijních cest po všech významných evropských fi rmách, zabývajících se tímto oborem. Navštívil Drážďany, Berlín, Wetzlar a Jenu. Později navštěvoval přednášky z optiky na vysokých školách v Scharlottenburgu, Berlíně a Gottingenu. Absolvoval sklofoukačský kurz, vyučil se v přesné mechanice u berlínské firmy Fuess, pracoval v laboratořích Siemens, Werner, sklárnách Zeiss a Schott, navštívil fi rmy stejného zaměření také ve Francii a také stážoval v závodech bratří Fričů a u Srba a Štýse v Praze. Tak získal dokonalý teoretický přehled a osvojil si techniku výroby. Brzy začal přednášet také na brněnské technice. Přerovská průmyslovka se mohla pyšnit výsostným odborníkem, kterým by nepohrdla žádná universita, a zapáleným nadšencem v jedné osobě, který své zaujetí dokázal úspěšně šířit. Docent Mazurek vybavil školní dílny a navrch vybudoval optickou laboratoř. Konečně mohl společně s žáky realizovat výsledky svých propočtů. Sestavili objektivy, první okuláry dvou i tříčočkové lupy pro 12-ti násobné zvětšení a konečně rovněž první anastigmat v republice – čtyřčočkový nesymetrický objektiv – prototyp pozdějších sériově vyráběných Benarů.
Výrobky studentů se díky výstavám staly známými a začalo přibývat objednávek, které omezené možnosti školních dílen nedovolovaly uspokojit. Bylo na čase zřídit tovární výrobu. Psal se rok 1933, kulminovala krutá hospodářská krize. Přerovské firmy se jedna po druhé pokládaly a na chodník posílaly mnoho lidí bez práce. Pro Aloise Mazurka však žádný cíl nebyl nesplnitelný. Měl totiž plán. Továrna bude!