Milan Langer

Motto: "Listy knih tabákové jsou" Nemohu zapomenout, jak jsem pozval rodinu své ženy na vernisáž děl Milana Langera do pardubické galerie FONS. Dorazili jsme i se širokým příbuzenstvem zrovna v momentě, kdy byl jakýsi nahý, vlasatý muž omotáván lepící páskou kolem renesančního sloupu. Vzápětí se z reproduktorů ozval elektronicko-hardcorový rachot a na nahé tělo se spustila videoprojekce útočících letadel Zero.

Touto performancí spřízněné umělecké divize Victory Nox překvapení nekončila. Snad každému utkvěl v paměti pohled na samotného Langera, jak po výstavě vykročil napříč Pernštýnským náměstím. V ruce stříbrnou hůlku s psí hlavou, po boku Andyho Warhola (dokonalý dvojník!), který se úslužně vláčel s kyblíkem na sekt a doléval „Mistrovi“ šampaňské.

Své pověsti strašného dítěte českého pop-artu Langer nezůstává nic dlužen. Už za socialismu budily pozdvižení jeho excentrické výlohy v hradeckém obchodním domě DON. Konzervativní bolševické aranžérství rozbil používáním syrových materiálů (kamenů, dřev) či neobvyklých objektů (popelnic, částí bicyklů). V undergroundu zase rezonovaly jeho texty pro hardcorovou I.R.A. (později MEAT HOUSE CHICAGO I.R.A.). Od objemných sítotiskových pláten se posunul k vitrínám s instalovanými objekty a velkoformátovým digitálním tiskům. V posledních měsících čerpá komponenty svých koláží z nekonečného rozpixelovaného světa Google.

Rozhovor, který jsme si od Milana Langera vyžádali, mistr překroutil ve své obvyklé šifry, odkazy a jinotaje. Doprovázejí ho jeho poslední koláže, mimo jiné série s „milosrdným bratrem“ v buddhovském posezu – zřízencem hradecké patologie Tyrychem.

Pokud Vás článek zaujal, předplaťte si CVmag a staňte se milovníky ušlechtilých neřestí. Dostanete tištěný magazín, ale články si budete moci číst i na webu a to v plném znění a dokonce stahovat PDF verze.
Přejděte k registraci a předplatnému