MICL - Michal Novotný

Micl, zasněný Atlanťan, stavitel prkenných žebříků do nebe, optimistický tramp, který hledal Eldorado, nyní prochází městem mrtvých. Dávno pryč je ovocně barevná etapa, chutné struktury virtuálního světa tvořené buňkami ve tvaru jahod, banánů a mandarinkových srpků. Nové obrazy už neobývají zasnění skauti, stavitelé nekonečných žebříků, po kterých bylo možné dostat se až k nebi nad hlavou. Nyní autor svá obrazová alter ega vyslal do úplně jiné reality. Už žádná Atlantida, žádný vysněný svět, žádná naděje, jen hluché bezvětří a tápavé hledání. A zoufalství, tak, jako když je růžové očekávání přelakováno černou jistotou.

Podivní robotičtí manekýni se pohybují v podzemním světě bez přímého osvětlení, bez modrého horizontu, k němuž směřovat by bylo radostí. V obrazech Sklizeň, Noční procházka, Doskočova svatba nebo Obilí se hrdinská sošná vize proplétá s pohádkami, stopami dávných mýtů a podivným postmoderním sarkasmem. Figury jako by byly vytvořeny šíleným obdivovatelem Picassovy manýry. Heroické měřítko dělá z lidských figur schémata, mutanty nebo náhradníky. Tříruký bůh – žnec přišel z horrorové vize. I když nemá kosu, JE čeho se bát.

Na některých obrazech je hrdina přítomen, jindy sledujeme děj jeho očima. Ty velké masožravé a jedovatě záludné kytky! Nepoznáme, zda jde o podzemní říši, která by stála na straně dobra, tak jako anglosaský Avalon a keltský Caer Sidi, či tibetská Aharti. Může to být místo rozporuplné jako Šambala nebo přímo zlé jako skandinávská Thule. Každá podzemka je metaforou našeho světa a v něm se zkrátka musíme připravit na všechno. Böcklinův Ostrov mrtvých viděný skrze Tatlinovu Věž Třetí internacionály je dobrá kulisa k příběhu o zániku civilizace.

Pokud Vás článek zaujal, předplaťte si CVmag a staňte se milovníky ušlechtilých neřestí. Dostanete tištěný magazín, ale články si budete moci číst i na webu a to v plném znění a dokonce stahovat PDF verze.
Přejděte k registraci a předplatnému