JAS-39 GRIPEN

Mýtický severský tvor s okřídleným lvím tělem a orlí hlavou Gripen se stal vzorem pro pojmenování moderního víceúčelového nadzvukového bojového letounu JAS-39, vyvinutého v osmdesátých letech švédskou firmou Saab pro potřeby švédských vzdušných sil. V polovině devadesátých let se stal prvním letounem čtvrté generace na světě, který byl zařazen do operační služby. Pro nás je zajímavý i tím, že ho v současné době používají i vzdušné síly Armády České republiky.

Vývoj a výroba

Když koncem sedmdesátých let minulého století inženýři fi rmy Saab přemýšleli, jaký letoun by mohl po roce 1995 nahradit tehdy standardní švédský bojový letoun J-37 Viggen, došli k následujícím závěrům. Nový letoun musí být oproti Viggenu lehký, vysoce obratný, univerzální a provozně nenáročný, schopný nahradit všechny jeho jednoúčelové verze. Po konzultacích s představiteli ministerstva obrany a vojenského letectva byl v roce 1982 švédské vládě předložen ke schválení projekt víceúčelového bojového letounu pod továrním označením Saab 2110 pro plnění stíhacích, útočných i průzkumných úkolů (ve švédštině Jakt/Attack/Spanning-odtud zkratka JAS). Vzhledem ke specifikám obrany švédského území musel být letoun schopen působení z nevybavených ploch o délce maximálně 800 metrů a účinně působit proti námořním cílům. Musel být schopen rychlé změny výzbroje na nevybavených letištích a požadovaný čas od spuštění motoru do vzletu byl stanoven na 60 sekund (F-16 běžně 3 minuty). Na letoun nebyl kladen požadavek velkého doletu.

Křídlo je vybaveno sklopnou náběžnou hranou a na odtokové hraně jsou umístěny tzv. flapelerony, které současně fungují jako křidélka i přistávací klapky.

Už od roku 1980 běžely intenzivní vývojové a konstrukční práce na prvním prototypu u všech spolupracujících firem. Gripen byl koncipován jako lehký jednomotorový, jednomístný (u cvičně-bojových verzí dvoumístný) středoplošník, s křídlem ve tvaru delta o úhlu šípovitosti náběžné hrany 45°. Křídlo je vybaveno sklopnou náběžnou hranou a na odtokové hraně jsou umístěny tzv. flapelerony, které současně fungují jako křidélka i přistávací klapky. Těsně před křídlem jsou umístěny „kachní plochy“ s úhlem šípovitosti náběžné hrany přibližně 43°. Ocasní plochy se skládají pouze ze směrového stabilizátoru se směrovým kormidlem. Gripen je stejně jako všechny současné bojové letouny aerodynamicky konstruován jako záměrně nestabilní. Znamená to, že bez dalších opatření by po náhodném vzduchovém poryvu letoun zvětšoval amplitudy dalších výchylek. Takto koncipované letouny mají velkou obratnost, ovšem přirozenou nestabilitu musí hlídat speciální počítač, zařazený do systému elektroimpulzního (po drátě) řízení. Gripen používá třikrát zálohované elektroimpulzní a záložní analogové řízení. Analogové řízení se automaticky zapíná při vysazení dvou elektoimpulzních kanálů nebo ručně pilotem. V konstrukci draku se z plných 30 % uplatnily moderní konstrukční materiály na bázi uhlíkových vláken, které výrazně snižují jeho hmotnost.